neděle 12.dubna 2026, 15:30, Cetkovice
SK Cetkovice – SK Žebětín „A“ 4 : 4 ( 1 : 2 )
branky: 18´ 1 : 0 Dominik Sychra (penalta,) 20´ 1 : 1 Ondřej Pyšík (as. Dominik Došek), 42´ 1 : 2 Ondřej Pyšík (as. Tobiáš Kudláček), 51´ 2 : 2 Robin Losenický (vlastní), 70´ 3 : 2 Dominik Sychra (penalta), 75´ 4 : 2 Dušan Sychra, 87´ 4 : 3 David Abdulai (as. Tomáš Mosler), 90´ 4 : 4 Matěj Kotek (as. Martin Líkař)
červená karta: 17´ Daniel Slowik
ZÁZNAM Z UTKÁNÍ: https://app.veo.co/matches/20260412-match-12-4-2026-v933ffc7/
sestava SK Žebětín: Tomáš Mosler – David Gec, Daniel Slowik, Robin Losenický (84.min Martin Líkař), Matěj Panský – Sebastian Kudláček (84.min Martin Komárek), Tobiáš Kudláček (90.min Jan Votava), Josef Šimůnek – Ondřej Pyšík (66.min David Štrobl), David Abdulai, Dominik Došek (84.min Matěj Kotek)
komentář k zápasu z pohledu trenéra Libora Kocího:
Během týdne jsme podruhé zavítali na Blanensko, tentokrát až do samotného severního cípu Jihomoravského kraje do Cetkovic. Povzbuzeni ziskem bodu z předešlého zápasu jsme tentokrát měli jasný cíl a tím bylo vítězství. Vzhledem k menším rozměrům cetkovického hřiště jsme poněkud upravili rozestavení hráčů a do zápasu jsme od začátku nasadili tři útočníky. Od prvních minut jsme byli jistějším týmem a asi by bylo jen otázkou času, kdy bychom šli do vedení, kdyby nebylo 17. minuty. Po nedorozumění při bránění herní situace mezi Matějem Panským a Robinem Losenickým Daniel Slowik ve snaze odvrátit míč letící na naši branku ho před brankovou čarou nešťastně reflexivně zasáhl rukou. Následovala červená karta a penalta, kterou domácí kanonýr Dominik Sychra bezpečně proměnil. Vyloučení ani vedení domácích námi ale neotřáslo. Naopak se všichni hráči semkli a vypjali k velkému výkonu, který nezlomila ani fůra smůly, která se nám v téměř celém zbytku zápasu lepila na paty. I v deseti jsme soupeře přehrávali zvláště z rychlých protiútoků. Prakticky ihned po vedoucí brance domácích jsme kontrovali, kdy velice aktivní Ondřej Pyšík zužitkoval přihrávku od Dominika Doška a suverénně vyrovnal. Těsně před poločasem tentýž hráč přidal druhý gól, kdy ho nádhernou přihrávkou našel Tobiáš Kudláček. Nechybělo mnoho, aby Ondra vstřelil hattrick, ale jeho další únik a střelu v mezidobí jím vstřelených branek zastavila tyč. Do šaten jsme odcházeli byť hrající v deseti s vedením a dojmem lepšího týmu. Úvod druhé půle nenasvědčoval tomu, že bychom se museli strachovat o výsledek. Domácí kromě dlouhých odkopů od své branky, kdy díky velikosti hřiště míče vesměs dopadaly před naše pokutové území, ničím jiným nehrozili. Záhy se na nás však sesypala pohroma. Nejprve při eliminaci jednoho takového odkopu Robin Losenický zasáhl míč tak nešťastně, že ho poslal podél zkoprnělého Tomáše Moslera do vlastní sítě. Po dalších zhruba dvaceti minutách bylo ještě hůř, když soupeřem hozený aut do hlouby našeho vápna skončil po odrazu od země na ruce Josefa Šimůnka. Tentokrát se to obešlo bez karty, protože asi největším viníkem byl značně nerovný terén, od kterého se míč odrazil neočekávaným směrem, nicméně penaltu rozhodčí nemohl neodpískat. Dominik Sychra se opět nemýlil a svým druhým gólem v zápase jen potvrdil, že byl nejlepším hráčem domácích. Nechtěli jsme se vzdát možnosti dovézt z tohoto zápasu domů body, protože jsme cítili, že i přes všechnu tu smůlu jsme po celý zápas lepším týmem a tak i v deseti jsme otevřeli hru a vrhli se za vyrovnáním. Po chvíli jsme si však zasadili téměř smrtící ránu, když po nedorozumění Robina Losenického s Josefem Šimůnkem jsme naservírovali míč domácímu útočníkovi, který šanci proměnil a vedení cetkovických o gól navýšil. Pořád jsme ale doufali, že jsme si už snad všechnu smůlu vybrali a proto jsme se znovu tlačili dopředu. Naše útoky ale už začaly postrádat agresivitu, která je zdobila v dřívějším průběhu zápasu. Fyzické síly nám nechyběly, ale jako by tou kupou smůly utrpěla naše psychika. Obrovsky nám pomohlo trojnásobné střídání v závěrečné desetiminutovce. Jakoby čerstvé síly na hřišti nalily novou krev do žil i ostatním hráčům. Na vývoj zápasu v závěrečných minutách měl ale především vliv výjimečný výkon Davida Abdulaie. Svoji aktivitou strhl všechny spoluhráče a zatopil domácím pod kotlem tak, že po konci zápasu nevěřícně kroutili hlavou nad konečným výsledkem. Nejprve tři minuty před koncem kontroloval v plném běhu dlouhý výkop od Tomáše Moslera, z domácího beka udělal diváka a nechytatelnou střelou prakticky z prvního doteku nedal domácímu brankáři šanci. O dvě minuty později se dostal k odraženému míči a opět z prvního doteku vypálil z dobrých 25 m nádhernou střelu do šibenice, kterou ale k naší smůle gólman domácích vyrazil. Z následného rohu přistál míč u zadní tyče na hlavě Martina Líkaře, který ho vrátil na tyč přední, kam si naběhl Matěj Kotek a pohodlně zavěsil. Eufórie po vstřeleném vyrovnávacím gólu byla veliká, ale popravdě řečeno, ten bod jsme si zasloužili. Vzhledem k průběhu zápasu jsme za něho rádi, ale i v těch deseti jsme nebýt toho všeho smolného mohli získat body všechny. Příští víkend se vracíme na domácí trávník, kde v sobotu přivítáme nebezpečné a silné Troubsko. Doufáme v diváckou podporu. Budeme se snažit všechny naše fandy odměnit dobrým fotbalem.
