SK Tatran Šatov – SK Žebětín „A“ 1 : 1 ( 0 : 0 )
branky: 76´ 1 : 0 Pavel Frlaus 88´ 1 : 1 Dominik Došek (as. Dušan Buršík)
sestava SKŽ „A“
Ondřej Dohnal – Petr Halouzka, Daniel Slowik, Martin Líkař, Matěj Kotek (72´ Dušan Buršík) – Josef Šimůnek (72´ Sebastian Kudláček), Patrik Veleba, Shaker Benahmed, Tobiáš Kudláček, Václav Knoth – David Štrobl (60´ Dominik Došek)
slovo trenéra Libora Kocího:
V neděli jsme odehráli předposlední soutěžní zápas podzimu na horké půdě Šatova. Kvalitu hry ovlivnil po celou dobu foukající vítr, jehož síla byla místy tak veliká, že si s míčem ve vzduchu pohrával jako s draky, které si děti v podzimních dnech pouštějí na louce. Na zemi to ale nebylo o moc lepší. Proti větru se běželo jen těžce, po větru naopak lehce, ale míč, který se tímto směrem pohyboval byl prakticky nedostižný, protože vítr mu přiřadil vždy rychlost vyšší než je člověk schopen vyvinout. Fotbal tak díky tomu nebyl k vidění téměř vůbec, protože ani jedno z mužstev nenašlo recept na to, jak se s těmito povětrnostními podmínkami vypořádat. Celý zápas byl souborem oboustranných nepřesností a boje jedinců především s větrem než se soupeřem. První půli hráli domácí s větrem v zádech, my naopak proti němu. Díky našemu opravdu enormnímu úsilí domácí přírodou poskytnutou výhodu nikterak nevyužili a protože i my jsme byli směrem dopředu neškodní, první půle skončila bez branek. Od začátku druhé půle se obraz hry ale celkem zásadně změnil. Ne že by toho bylo zase až tolik k vidění, ale domácím protivítr dělal daleko větší problémy než v prvním poločase nám, nebyli schopni dopravit míč ani na naši polovinu, zatímco my jsme naopak podpory větru začali využívat k sílícímu tlaku. Potom ale přišla 65. minuta a půlhodinové přerušení zápasu kvůli přistání vrtulníku záchranné služby, který přiletěl do Šatova pro pacienta a fotbalové hřiště bylo jediným možným místem pro přistání. Po opětovném zahájení hry se nám bohužel nepodařilo navázat na převahu, kterou jsme si předtím začali vytvářet. Pokud by nedošlo k přerušení zápasu, bylo by asi jen otázkou času, kdy bychom udeřili. Zatímco na hřišti vítr foukal vydatně i nadále, nám ho nedobrovolná pauza z plachet vzala. Nedokázali jsme se znovu rozjet do potřebných otáček a to se nám nevyplatilo. Díky větru a nerovnému terénu jsme udělali chybu v obranné linii, soupeř se zmocnil míče a z nabídnutého brejku nám zasadil ránu. Prohrát tento zápas by bolelo opravdu hodně, protože i přes všechno špatné jsme přece jenom působili na hřišti jako lepší tým. Ukázalo se ale, že jsme tým bojovníků, který se jen tak nevzdá. Svým způsobem se povedlo i střídání, byť bezprostředně po příchodu čerstvých sil jsme inkasovali, ale byli to především střídající hráči, kteří v závěru zápasu režírovali zasloužené vyrovnání. Dvě minuty před koncem řádné hrací doby Dušan Buršík našel skvělou křížnou přízemní přihrávkou nabíhajícího Dominika Doška a ten svoji roli žolíka potvrdil bez zaváhání. Samotný závěr zápasu byl hodně nervózní. Domácí si na rozhodčím vymodlili přímý kop v nebezpečné vzdálenosti, následoval roh, mezitím velké strkanice, dvouminutové nastavení trvající pět minut, no prostě nic pěkného jak od domácích, tak od rozhodčích. Nakonec si po závěrečném hvizdu sudího patrně i domácí oddechli a spokojili se s bodem, který je patrně spravedlivou dělbou. Příští sobotu zakončíme podzimní část soutěže domácím zápasem proti Zastávce. V případě plného bodového zisku bychom po katastrofálně vypadajícím úvodu soutěže mohli přezimovat v klidnějších vodách blíže středu tabulky, což by mohl být směrem ke splnění předsezónních cílů dobrý odrazový můstek pro jarní zápasy.
