Nejenom že se generálka na jarní část soutěže našim mužům nepovedla, ale zároveň se stala důrazným varováním před podobnými výkony v soutěžních zápasech. S účastníkem 7. ligy JmKFS SK Medlánky muži ostudně vysoko prohráli po velmi matném, místy až nedůstojném výkonu. Omluvou nemůže být skutečnost, že rannímu sobotnímu zápasu předcházel páteční večerní ples fotbalového oddílu SK Žebětín, kterého se hojný počet hráčů zúčastnil a ani fakt, že úroveň hry byla do značné míry ovlivněna silným větrem, neboť ten byl stejným handicapem pro obě mužstva. Komentář ke generálce mužů na jarní soutěžní zápasy přinášíme ve slově trenéra Libora Kocího níže. Hodnocení zimní přípravy jakož i představení posil do jarních bojů přineseme následně v samostatné příloze.
sobota 14.3.2026 11,oo hod., UT Řečkovice
SK Žebětín – SK Medlánky 1 : 7 ( 0 : 3 )
branky: 28´ 0 : 1, 30´ 0 : 2, 34´ 0 : 3, 46´ 0 : 4, 66´ 1 : 4 David Abdulai (as. Martin Komárek), 70´ 1 : 5, 77´ 1 : 6
sestava SK Žebětín: Maksym Heimur (46.min Tomáš Mosler) – Martin Biolek (60.min David Gec), Daniel Slowik, Shaker Benahmed (70.min Martin Kovařík), Matěj Panský (60.min Matěj Kotek) – Sebastian Kudláček (60.min Martin Komárek), Robin Losenický, Patrik Veleba (60.min Jan Votava), Josef Šimůnek (14.min Tobiáš Kudláček) – David Abdulai, Dominik Došek (60.min Ondřej Pyšík)
slovo trenéra Libora Kocího: Jak již je zmíněno v titulku výše, generálka na jarní část soutěže se nám nepovedla. V téměř dva měsíce dlouhém zimním přípravném období krystalizovala sestava, která vyběhla v zápase proti Medlánkám na trávník a až na dva posty měla být pro první soutěžní utkání jara příští neděli ve Vilémovicích sestavou základní. Výkon hráčů vybraných s důvěrou byl komplexně ale natolik špatný, že takto sestavený celek se ukázal ve svém velmi temném světle jako nefunkční. Pro onen první soutěžní zápas bude tedy nutné udělat v sestavě hlavně z důvodu oživení hry nějaké úpravy. Výkon mužstva byl do jisté míry ovlivněn účastí některých hráčů na již zmíněném plese fotbalového oddílu v předvečer zápasu, ale to nemůže být omluva. Ono totiž ani hráči, kteří se plesu nezúčastnili, se v zápase kromě matného výkonu a herních chyb nijak jinak nezviditelnili. Těm alespoň budiž ke cti, že měli přece jen o něco více fyzických sil než plesoví tanečníci a snažili se silově působícímu a agresivně hrajícímu soupeři vyrovnat. K výčtu negativ tohoto zápasu nutno přičíst i svalové zranění jedné z našich opor – Josefa Šimůnka, který musel ze zápasu odstoupit již na jeho začátku a bude mužstvu chybět minimálně tři týdny. Samotný průběh zápasu moc pohledné hry nepřinesl. Dalo by se dokonce i říct, že jí bylo jako šafránu. Na vině tomu byl především silný vítr, který dělal oběma mužstvům obrovské problémy v kontrole míče, ale především v kombinacích. Medlánečtí díky větší chuti do hry a většímu nasazení a síle jednotlivců se s tímto handicapem poprali o poznání lépe a to v obou variantách, jak ve hře po větru, tak i ve hře proti větru. Našim hráčům evidentně ta síla chyběla. Než se vůbec dostali do kontaktu se soupeřem, sváděli souboj v prvé řadě s větrem, aby překonali odpor, který jim vítr vystavoval. Většinou však již tyto souboje prohrávali. Mám-li být konkrétní k vývoji zápasu, tak zhruba prvních pětadvacet minut to byl oboustranně chaotický boj bez jediné pohledné fotbalové akce. Medlánečtí měli mírně navrch hlavně v běžeckých soubojích, ale pro změnu skóre to nebylo nic zásadního. Potom zazvonila na obou stranách tyč, což jakoby byl signál k nějaké korekci průběžného stavu. Chopili se toho ale jen hosté a během šesti minut nám zasadili knokaut, ze kterého jsme se již nevzpamatovali. Druhý poločas jsme zahájili s pomyslným dvanáctým hráčem v sestavě v podobě větru v zádech a přece jenom jsme si začali vypracovávat jakési náznaky šancí, ale všemu tomu chybělo přesné a důrazné zakončení. Navíc nám soupeř hned v první minutě druhé půle poslal po zmatku před naší brankou další pozdrav do sítě, takže jsme ve snaze o korekci stavu měli co dohánět. V šedesáté minutě jsme poslali na hřiště čerstvé síly. Hra se na chvíli oživila, přišly i příležitosti a jednu z nich jsme i dokázali využít. Už to vypadalo, že se nadechujeme k dostihům za lepším výsledkem, ale další zmatek ve vlastním vápně soupeř ztrestal pátým gólem a potom přidal ještě dva jako prémii. Po páté obdržené brance naši hráči definitivně ztratili chuť s výsledkem ještě něco udělat. Utkání jsme dohrávali s nechutí, jakoby již bez zájmu, ale hlavně v hluboké depresi. I přes vysokou prohru a všechny výtky v reportáži k zápasu uvedené patrně není důvod hned dělat kolosální tragické závěry. Z různých důvodů se nám nepovedl jeden zápas. Jsem přesvědčený, že předvedený výkon nebyl typickým výkonem, který by nás měl charakterizovat v jarních zápasech a který nás konec konců necharakterizoval ani po celou zimní přípravu. Že ale sestava dozná nějakých úprav oproti té dnešní základní je více než jasné.
