sobota 28.března 2026 15,oo hod., Žebětín
SK Žebětín – Sokol Dobšice 1 : 3 (1 : 0)
branky: 41´ 1 : 0 Václav Konth, 52´ 1 : 1 Patrik Bogner, 55´ 1 : 2 Patrik Bogner, 77´ 1 : 3 Patrik Bogner (penalta)
sestava SKŽ: Tomáš Mosler – Václav Knoth, Daniel Slowik (85.min David Gec), Martin Líkař, Martin Biolek – Sebastian Kudláček (82.min Martin Komárek), Robin Losenický, Patrik Veleba (56.min Shaker Benahmed), Tobiáš Kudláček (56.min Dušan Buršík) – David Abdulai, Dominik Došek (56.min Jan Votava)
zápas očima trenéra Libora Kocího: Ve druhém zápase jara jsme na domácím hřišti přivítali ambiciózní průběžně druhý celek tabulky Sokol Dobšice. Výhra v prvním jarním zápase minulý týden ve Vilémovicích nám dodala patřičné sebevědomí a tak jsme se od prvních minut do soupeře pustili sice s respektem, ale bez bázně. Ani jedno z mužstev si po celý první poločas nic nedarovalo, obě obrany byly pozorné, útoky díky tomu značně otupené. V úvodu zápasu byl míč o něco více na kopačkách hostů, ale potom po zbytek poločasu jsme naopak v mezihře více vynikali my. Už to vypadalo, že do kabin budou odcházet obě mužstva za bezbrankového stavu, když Václav Knoth vystihl ve středu hřiště chybnou rozehrávku soupeře, využil otevřeného prostoru k postupu vpřed a z úctyhodné vzdálenosti překonal nepříjemnou střelou brankáře hostů Vasyla Pavliva, který úplně čisté svědomí nemá a na obdržené brance nese určitý podíl. V závěru poločasu se k nám tak přiklonilo štěstí, neboť poločasová remíza by asi spravedlivěji vystihovala dění na hřišti. Díky průběžnému vedení jsme do druhého poločasu nastupovali s o to větším odhodláním příznivý stav nejenom udržet, ale pokusit se ho i vylepšit. V úvodu se nám to nadmíru dařilo a po pár minutách jsme si vypracovali obrovskou šanci naše vedení navýšit. To když Tobiáš Kudláček vyzval průnikovou přihrávkou z hloubi naší poloviny Davida Abdulaie, který se byť poněkud kostrbatě, nicméně technicky skvěle, když obešel dva soupeřovy hráče, propracoval až před brankáře, zpětnou přihrávkou na hranici malého vápna vyzval ke skórování dobíhající spoluhráče oba bratry Kudláčkovy, ale bohužel ani jeden z nich míč nezasáhl. Naopak ihned z protiútoku nás soupeř ztrestal za naši nedůraznost a ukázal nám, v čem je jeho skutečná síla. V nouzi odkopnutý míč po naší šanci sice sledoval Daniel Slowik, ale důrazně se na něho pověsil Štěpán Kelča, u naší šestnáctky dostal míč pod kontrolu a tvrdým centrem mezi tři naše bránící hráče našel nabíhajícího Patrika Bognera, který jinak dobře chytajícímu Tomáši Moslerovi nedal sebemenší šanci. O tři minuty později bylo ještě hůř, když na dlouhý míč za naši obranu si znovu naběhl Patrik Bogner a nekompromisně dokonal obrat. Trio Patrik Bogner, Štěpán Kelča a Petr Křivánek vůbec dělalo našim hráčům svým důrazem, rychlostí a přímočarostí obrovské problémy a dalo by se říct, že výkon těchto tří hráčů byl rozdílovým prvkem pro konečný výsledek. Z nepříznivě se vyvíjejícího stavu jsme se naštěstí i díky střídání včas vzpamatovali a začali jsme se tlačit dopředu s touhou po vyrovnání. Vyložené šance nepřicházely, ale náznaky napovídaly, že naše snahy by nemusely být marné a také čtvrt hodiny před koncem zápasu jsme si bezprostředně po sobě dvě takové obrovské šance vytvořili. Opět u toho byl skvělý David Abdulai. Nejprve obešel ve vápně obránce i brankáře, ale míč směřující do branky na poslední chvíli skluzem vykopl jeden z bránících hráčů. Po následném rohu a zmatku před bránou se k zakončení dvakrát dostal Martin Líkař. První pokus zablokovala obrana dobšických, po druhém dokonce dopravil míč do sítě hlavou David Abdulai, ale pro drobný ofsajd gól nebyl uznán. Chvíli na to bohužel nastala situace nápadně podobná té, při které jsme obdrželi vyrovnávací gól. Po ztrátě míče na půli soupeře následoval dlouhý míč za naši obranu, náběh do šestnáctky a tentokrát přímému gólu zabránil pouze faul našeho zasahujícího brankáře na nikým neobsazeného dobšického útočníka, kterým byl nám již dobře známý hráč z předchozích průniků Štěpán Kelča. Nařízenou penaltu bezpečně proměnil kdo jiný než Patrik Bogner a završil tak svůj hattrick v zápase. Tím nám definitivně sebral poslední vítr z plachet a i když jsme se do konce zápasu ještě snažili s výsledkem něco udělat, síly už nám na to nestačily. Soupeři patří pogratulovat k vítězství, protože si ho zasloužil právě pro ten rozdílový faktor, kterým byla rychlost, důraz a přímočarost především oněch tří již jmenovaných hráčů, kteří byli velice dobře podporování kapitánem Le Minh Thanhem a zezadu pozorným nestárnoucím Petrem Horáčkem. Naši hráči se ale nemusí za svůj výkon stydět. Byli kvalitnímu soupeři místy více než vyrovnaným soupeřem a při větší troše našeho štěstí mohlo utkání skončit i zcela jiným výsledkem včetně přídělu bodů. Na kdyby se ale nehraje a tak výsledek je nutno brát takový, jaký rozhodčí ztvrdil závěrečným hvizdem.
